Od A do Z

Nácviky

Stárci se pomalu scházejí již několik měsíců před vypuknutím hodů. Zkušení se snaží nově příchozí naučit tancovat, zpívat, pochodovat a též i přiučit zvykům, které by jako stárci v průběhu hodů měli znát. Postupem času se všichni učí nové lidové písně i tance a navzájem se motivují k ještě lepším výkonům a větší píli.

Během těchto nácviků též začínají vyrábět výzdobu, která zpravidla patří ke každým hodům.

Zvaní na hody

O poslední sobotě před hody probíhá zvaní po celém městě. Všichni stárci si obléknou sváteční oblečení a za doprovodu dechové kapely obchází město a zvou místní na hody.

Za zpěvu a tance u lidových písní prodávají lístky na večerní zábavu (která u nás probíhá až o týden později) a ozdobené rozmarýnky. Po třetích hodech jsme se snažili naše zvaní zatraktivnit a k samotným chlapcům se připojily i dívky.

Mája

Hned další středu ráno se početná skupinka chlapců s dobrovolníky vydává do lesa pro máju. V lese za pomocí lesníka vybírají ten nejvhodnější strom, který poté skácí. Bohužel se nedá nikdy traktorem dostat přímo ke stromu tak chlapci musí strom zvednout na ramena, vynést z lesa a naložit na speciální vlečku. Poté se traktorem celý strom doveze až na Mlýnské náměstí, kde musí z celého kmene stromu za pomocí pořízů strhnout veškerou kůru a poté kmen hladce obrousit. Do této činnosti se již zapojují i některé dívky. Napojí se vrchní část máje, kterou dívky dostatečně ozdobí, mezitím některý z chlapců připraví věnec (někdy i hada) z chvojí, který se spouští od vrchní části máje. Práce na máji se obvykle protáhnou až do pátečního odpoledne.

Chystání místa

Stárci a dobrovolníci se na náměstí snaží ze všeho nejdřív postavit pódium z lešenářských trubek, dřevěných hranolů, desek a plachet. Na začátku slouží jako zázemí pro chlapce, kteří u máje na náměstí zůstávají až do pátečního rána přes noc a poté slouží svým účelům, pro které bylo postaveno. V poslední řadě se musí celé náměstí připravit a uklidit, tudíž se rozvrhnou práce, aby na večerní cimbál bylo vše nachystané.

Stavění máje

Stavění máje probíhá v pátečních odpoledních hodinách. Bohužel jsme u nás nuceni použít netradiční způsob a dopomoci si jeřábem, který máju vztyčí a umístí do základny v zemi. Pomocí předem připravených klínů se pak mája zajistí proti pádu a jeden ze stárků uvolní lana, kterými se při stavění jistila. Okolo kmene se pak na zem nanáší vyčištěné jehličí.

Posezení u cimbálu

Tentýž večer již tradičně začínáme hodové veselí s posezením u cimbálu. Na cimbálovce si mohou hosté zakoupit víno nebo jakékoliv jiné nápoje u místního výčepu.

Zde se mohou jak starci, tak i ostatní lidé naladit, společně si zazpívat nebo zatančit. Starci a pořadatelé se tak částečně odreagují od stresu a mohou do sobotního velkého dne vyjít tzv. pravou nohou.

Poslední úpravy

Těsně před zahájením hodového průvodu je potřeba doladit ještě pár detailů. Jedním z hlavních úkolů je ozdobit dům hlavního stárka a hlavní stárky, kteří celý průvod povedou. Dále je na programu úprava kulturního domu, kde se vyzvednou všechny stárky, kromě hlavní. Pro tu jdou až všichni stárci společně. Posledním úkolem je ozdobit povoz rychtáře a rychtářky a po splnění všech povinností můžeme začít.

Odpolední program

Chlapci se již nastrojení shromáždí u hlavního stárka a za doprovodu dechové kapely zde probíhá krátké pohoštění. Poté společně s kapelou pochodují ke kulturnímu domu, kde jsou již připraveny dívky v krojích. Stárci je písní vyzvou, aby vyšly z kulturního domu. Každé děvče pak dojde ke svému stárkovi. Ten ji následně předá růžičku a dívka mu odměnou dá sukýnku na juchačku s vínem. Společně pak celý průvod pochoduje vyzvednout hlavní stárku. Písní hlavní stárek rovněž vyzve hlavní stárku, aby vyšla z domu. Také jí předá růžičku a ona mu oplátkou sukýnku na juchačku.

Všichni pak několika tanci oslaví, že se společně shledali a vydávají se průvodem před radnici. Tam přijíždí na svém povoze rychtář s rychtářkou. Stárci zde požadují o povolení rychtáře, aby jim povolil hody. Ten pod slibem stárků k předvedení Moravské besedy na Mlýnském náměstí k hodům napůl svolí. Stárci několika tanci a písněmi tento krok oslaví a průvodem se přesouvají na Mlýnské náměstí. Zde předvedou Moravskou besedu a slíbí rychtářovi dodržení několika jeho nařízení. Ten jim poté předá rychtářovo právo a může propuknout veselí.

Za tance a zpěvu nabízejí stárci své starkovské víno návštěvníkům. Členky spolku a dobrovolnice oblečené v „tetkovských“ kostýmech vybírají dobrovolné vstupné a nabízejí návštěvníkům domácí buchtičky a rozmarýny.

Večerní program

Večerní program se přesouvá do místního kulturního domu, kde začínají stárci pochodem. Krom tradičních her se postupem času rozhodli stvořit hru Hon na krahujce (Více o této hře v samostatném odstavci). U všech přítomných her mohou návštěvníci soutěžit o ceny. Na veselí dohlíží četníci, kteří domnělé prohřešky návštěvníků trestají jejich odvedením do šatlavy, kde se však musí vykoupit. Použití krahujce zde není náhodou. Tohoto opeřence mají Dolní Kounice ve svém znaku. Princip a průběh hry jsou následující: Rychtářovi uletí jeho milovaný pták a poprosí občany, aby mu pomohli s hledáním. Lidé však namísto pomoci trhají krahujcovi pírka.

Nedělní úklid a kácení máje

Bohužel se většinou vše za jeden den uklidit nestihne, ale snažíme se udělat co největší kus práce a zbývající dny už doděláváme jen drobnosti, co se nestihnou v neděli.

O několik týdnů později je ještě nutno pokácet máju. Při této příležitosti se opět sejde mnoho lidí, aby si mohli zavzpomínat na poslední hody.